Historie Libštátu

Původně Liebstadt městys nad Oleškou v Čechách při stanici žel. dráhy Josefov—Liberec—Seidenberk, v hejtmanství semilském, okrese lomnickém, má 194 domy, 1373 ob. č. (1890) , 3 fary a kostely : katolický (kostel sv. Jiří), evangelický a helvetský, 3 tr. sk., ps., četnická stanice. Byly zde 2 mlýny, z nichž " Panský " přestavěn r.1888 v mechanickou tkalcovnu. V městyse provozuje se tkalcovství a v okolí nalézá se hořlavý lupek, jehož používá se k topení.
Libštát založen byl asi ve XIII. stol. od přistěhovalců německých. Jako městečko uvádí se r. 1525.
Prvním známým držitelem Libštátu byl rod pánů z Valdštejna větve lomnické, jež měla v držení také ves Olešnici a tvrz Koštálov.

V letech 1322 - 1362 připomíná se Hynek z Valdštejna, v letech 1364 - 1369 Jarek z Valdštejna na Skále a Lomnici. Jeho bratr Zdeněk z V. ujal Libštát, Olešnici a Bystrý a seděl na Košťálově. Své manželce Kačně z Košťálova věnoval 100 kop v těchto vsích. V letech 1391-94 byl zde pánem Beneš z Lomnice který daroval úrok v Libštátě kostelu lomnickému. Po něm vládl nějakým zbožím v Libštátě Petr Kstice ze Sloupna, Petr Silher z Konecchlumí a r.1414 Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce, od této doby snad nepřetržitě (od r. 1604 jistě) Libštát náležel již panství kumburskému (v.t.).

Kostel v Libštátě připomíná se již r. 1361. Ve století XVII neměl vlastního kněze; bohoslužby vykonávali zde kněží z Lomnice nad Popelkou, Semil a jičínští jezuité. Roku 1652 prováděl zde protireformaci jezuita Pavel Stephanides; 27 nepovolených kacířů bylo dopraveno do Jičína do vězeni a zde se obrátili, ostatní (300) obráceni potom doma bez pomoci vojska. V letech 1677-1719 připojen Libštát opět k faře lomnické. Množství tajných nekatolíků v Libštátě a okolí bylo příčinou, že roku 1719 byla zdejší fara znovu obsazena. Starý, sešlý kostel byl v letech 1787-89 přestaven. Je zde stará křtitelnice. Hlavní oltářní obraz sv. Jiří maloval Hellich r.1850.

Evangelický kostel "Na hořením konci". Dříve navštěvován evangelíky aupšpurského vyznání. Dnes opuštěný a bez využití. Evangelíci aupšpurškého vyznání zřídili si sbor v Křižlicích, vykonávali bohoslužby později v Libštátě v kostele ref., v letech 1838-1842 vystavěli si kostel vlastní a roku 1847 hřbitov. Roku 1867 zřízena v Libštátě samostatná církev aupšp. vyznání a r. 1869 koupen pro faru dům. Roku 1869 daroval sem spolek Gustava Adolfa v Dráždanech 3 zvony z r.1656-64, jichž tam užívala církev českobratrská.

V pozemkových knihách od roku 1714 do 1781 poznamenáno o 5 rodinách, že statky opustily a pro víru odešly do Německa. Po prohlášení tolerančního patentu roku 1781 zřídili si reformovaní sbor v Libštátě s filiálkou ve Valteřicích, kostel si postavili roku 1786, faru 1789 a hřbitov 1856.

Site by Miloslav + ProcessWire CMS / 2021