Kostel sv. Jiří

Kostel sv. Jiří se připomíná již roku 1350 v soupise plebánií. Původně dřevěný kostelík nahradila v roce 1787 – 1789 kamenná stavba ve stylu pozdního baroka.

Stojí na mírně se svažujícím ostrohu na místě původního, zčásti dřevěného svatostánku. Stavební kámen, červenohnědý arkózový pískovec až prachovec, byl lámán v bezprostředním okolí. Místní arkózové pískovce se vyznačují nedostatkem fosílií. Obsah křemenných zrn se pohybuje okolo 60 % a hruba 25 % tvoří nestabilní součásti, většinou živce a z menší části jílové minerály, zbarvení způsobují oxidy železa. Jako stavební materiál byl těžen zejména v oblasti podkrkonošské­ho permu.

V Libštátě je ještě dnes zřejmé jeho hojné využití zejména v 19. století při výstavbě domů, zdí, schodišť nebo mostů, včetně těch na železniční trati Jihoseveroněmecké dráhy. Z rozměrů kostela vychází hrubý objem kamene pláště pro věž 640 m3, pro loď 468 m3, presbyterium 260 m3, sakristii 40 m3 a vřetenovité schodiště 13 m3, dohromady 1 421 m3 kamene, což odpovídá asi 3 000 tun pískovce. Z kamene je také schodiště a dlažba (asi 300 m2), což obnáší dalších 48 tun. Cihel mělo být od vrchnosti na stavbu dodáno celkem 20 tisíc, skutečnost však byla ještě o pětinu vyšší, což představuje hmotnost zhruba 95 tun. Stavba se samozřejmě neobešla bez dříví, část materiálu poskytl vrchnostenský úřad z vlastních zdrojů, lesy disponovala také libštátská farnost. Vápno bylo dováženo zejména z asi 12 km vzdáleného Syřenova, přičemž podstatná část trasy do Libštátu sleduje vodoteč a je tedy pro přepravu nákladů relativně příznivá. Většina dělníků pocházela z Libštátu a jeho farního obvodu, úzce specializovaní řemeslníci pak zejména z vrchnostenského Jičína. Za zmínku stojí skutečnost, že na stavbě pracovali také nekatolíci. Kostel sv. Jiří byl slavnostně vysvěcen v neděli 4. října 1789.

Obraz sv. Jiří na hlavním oltáři namaloval v roce 1851 český malíř Josef Vojtěch Hellich.

Varhany

Dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj postavil do mohutné empírové varhanní skříně Josef Prediger (1812-1891) v roce 1851. Varhany byly několikrát dispozičně upravovány Josefem Kobrlem, varhanářem z nedaleké Lomnice nad Popelkou. Poslední oprava proběhla v r. 1995.

V současné době (2011) je nástroj v dezolátním stavu, zničený červotočem, s porušenou rejstříkovou i tónovou trakturou. Ačkoliv se k liturgickým účelům stále používá, je zřejmé, že bez generální rekonstrukce v brzké době doslouží definitivně.

Zdroj: taggmanager.cz, farnost-libstat.cz, vikariatjilemnice.cz

Site by Miloslav + ProcessWire CMS / 2021